Akreditované analýzy a rozbory vod a zemin

Akreditovaná laboratoř společnosti GEOtest a.s. provádí akreditované rozbory vod, rozbory zemin, rozbory odpadů, rozbory kompostů, rozbory dle vyhlášky a další, a nabízí široké spektrum akreditovaných analýz a dalších specializovaných služeb.

Rozbory vody

Provádíme rozbory dle přání a potřeb zákazníka, dále nabízíme několik základních sad analýz, které vychází z legislativy anebo nejčastější potřeby zákazníků. U pitné vody je nejdůležitější potvrdit její zdravotní nezávadnost. Ta se posuzuje na základě výsledků mikrobiologických, fyzikálních a chemických zkoušek. Nabízené rozbory vody zohledňují tyto zákonem definované požadavky na kvalitu vody. Nabízíme rozbory dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., která stanovuje parametry a kriteria kvality pitné vody. Nabízíme krácený rozbor anebo úplné akreditované rozbory pitné vody dle 252/2004 Sb. Krácený a úplný rozbor se liší svým rozsahem i cenou.
Pokud máte vlastní vrt nebo studnu a uvažujete nad pitím vody z takovéto studny, potom je zásadní si nechat udělat rozbor vody na zdravotní nezávadnost. Pokud chcete používat vodu pouze jako užitkovou, potom bychom doporučovali provést základní fyzikálně chemický rozbor vody, abyste věděli, co můžete očekávat z hlediska agresivity vody vůči vámi používané technologii anebo zda je voda vhodná pro stavební účely. Měkká voda podporuje korozi.

Kontaminace vody ať už z vaší studny nebo jiného zdroje bakteriemi nelze lidskými smysly rozpoznat. Jediný způsob jak zjistit, že voda je zdravotně nezávadná, je si ji nechat otestovat. Nejlépe v našich analytických laboratořích v Brně.

Pokud laboratorní test potvrdí přítomnost koliformních bakterií ve vaší studni, máte tři možnosti. Vodu nepít nebo používat jiný zdroj vody anebo studnu desinfikovat a vyčistit. Pokud se vám nezdá ani jedna možnost, potom menší množství vody může být převařeno, cca 10 min.

Pokud se rozhodnete studnu vyčistit a desinfikovat, začněte pátrat po zdroji znečištění. Máte studnu alespoň 15-30 metrů od nejbližší jímky, septiku či zasakovací jímky? Je studna alespoň 30 m od nejbližší stáje s dobytkem, hromady hnoje apod.?

Další a velmi důležitá otázka je, jak je studna technologicky konstruována.

Jsme společnost s více než 50letou historií v hydrogeologii. Naši odborníci vám rádi poradí, zda máte šanci na plnohodnotnou studnu a co pro vybudování takové studny potřebujete udělat. Zajišťujeme studie i průzkumy zdrojů podzemních vod, jejich zranitelnost a vydatnost pro obce, města i český stát.
Provádíme akreditované rozbory povrchových vod, tj. vod z řek, potoků, jezer, přehrad, rybníků a mokřad.

Povrchová voda (pokud nepočítáme oceány a ledovce) představuje menší zásoby vody než voda podzemní. Z povrchové vody je v ČR připravováno přibližně 51 % pitné vody. 49 % pitné vody je potom z vody podzemní.

Pokud je analyzovaná voda určena k úpravě na pitnou vodu, potom se jedná o rozbor surové vody. Taková voda musí splňovat určité parametry dané vyhláškou č. 428/2001 Sb.. Jedná se o mikrobiologický rozbor, stanovení kovů, nerozpuštěných látek, organického znečištění, zápachu apod.

Pokud chceme sledovat obohacování vody živinami tj. eutrofizaci, potom většinou sledujeme fosfáty a dusičnany. Voda obohacená živinami znamená vodu plnou mikroorganismů, rostlin, sinic a řas.
K obohacení povrchové vody živinami přispívá nejvíce voda z polí a splašková voda. Dále nás u povrchových vod zajímá pH.

Rybáři ocení určité množství živin ve vodě, naše laboratoř provádí rozbory vody, které pomohou kontrolovat kvalitu vody v rybnících. Ve vodárenských nádržích je tomu naopak a naše laboratoř svými rozbory pomáhá ke kontrole kvality povrchové vody, která se upravuje na pitnou.

Povrchová voda může být znečištěna jednak těžkými kovy např. vodou z průmyslových provozů, pesticidy z polí apod..

Co vše se obvykle stanovuje v povrchových vodách:

Ukazatele znečištění oxidovatelnými látkami: CHSKCr – Chemická spotřeba kyslíku, BSK – Biochemická spotřeba kyslíku, NL – nerozpuštěné látky Kovy: Fe, Mn.
Důlní vody v praxi
Konkrétní požadavky na chemické analýzy důlních vod vyplývají z charakteru těžby a jsou dány konkrétními povoleními jak pro těžbu, tak i pro vypouštění odpadních vod. Ze zkušeností víme, že jsou sledovány především fyzikálně chemické ukazatele (např. pH), anorganické látky (kovy, sírany), produkty eroze povrchů těžeben (nerozpuštěné látky) a látky, které se mohou dostat do důlních vod při pohybu strojů v prostoru těžby (ropné látky stanovované dříve jako NEL, v současnosti jako C10 – C40). Akreditované rozbory jsou v těchto případech nezbytné.

Definice důlní vody
Dle zákona č. 44/1988 Sb. důlní voda vzniká průnikem podzemní, povrchové nebo srážkové vody do důlního prostoru (tj. vyrubané, zavalené nebo založené prostory v hlubinných dolech, prostory po vytěženém ložisku v lomu, hliništi nebo po těžbě štěrků a písků z vody) jako kamenolom, štěrkovna, hliniště, pískovna apod.. Dále je to např. voda, která je vytěžena současně s ropou či zemním plynem.

Důlní vody jsou dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. povrchové a podzemní vody.

K užívání důlní vody jako náhradního zdroje je potřeba povolení dle zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství.

Krajské úřady stanovují způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních.

Pokud dojde k vypuštění důlní vody do povrchové nebo podzemní vody, případně do kanalizace v rozporu s podmínkami stanovenými vodoprávním úřadem, hrozí pokuta až do výše 1 milionu Kč.
Jedná se o rozbor vybraných fyzikálně chemických vlastností vody nebo zeminy, které určují stupeň vlivu okolního prostředí (tzv. agresivitu) vůči stavebním materiálům, tj. vůči betonu a oceli. Vliv chemického působení okolního prostředí na beton se stanovuje dle normy ČSN EN 206-1, kde jsou v tabulce 2 stanoveny mezní hodnoty vybraných chemických charakteristik (pH, vodivost, rovnováhy CO2, agresivní formy oxidu uhličitého, Cl–, NH4+, Mg2+ atd.). Stupeň agresivity vody nebo zeminy je pak stanoven podle nejvyšší hodnoty z jednotlivých chemických charakteristik. Pokud jsou dvě nebo více charakteristik stejného stupně, pak je potřeba použít nejbližší vyšší stupeň. V některých případech může být zapotřebí speciální studie ke stanovení příslušných opatření, např. pro vysokou rychlost proudění nebo chemicky znečištěnou vodu. Obdobně vliv chemického působení okolního prostředí na beton a ocel se stanovuje dle ČSN 038375, kde jsou v tabulkách 1 a 2 stanoveny mezní hodnoty vybraných chemických charakteristik (vlhkost, celková síra, chloridy, sírany, pH a kyselost).

Stanovený stupeň agresivity prostředí pak určuje požadavky na betonovou směs, resp. stanovuje se podle něj receptura pro výrobu betonu.

Označení vlivu prostředí: stupeň vlivu prostředí bez nebezpečí koroze nebo narušení X0; s nebezpečím koroze vlivem karbonatace (XC1-XC4); s nebezpečím koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody (XD1-XD3); s nebezpečím koroze vlivem chloridů z mořské vody XS; při chemickém působení XA1-XA3.
Pokud chcete míchat beton, potom vás zajímají akreditované rozbory záměsové vody do betonu, které se řídí normou EN1008. Pokud na přípravu betonu použijete pitnou vodu, potom není třeba žádného rozboru vody. Jestliže však chcete použít například recyklovanou vodu nebo jiný typ vody, potom se sledují paramtery jako pevné látky (nerozpuštěné látky), fosforečnany, chloridy, sírany atd.).

Takový rozbor se cenově pohybuje okolo tisícikoruny, může zabránit použití nevhodné vody a vám tak ušetřit mnohonásobně vyšší vynaložené náklady.
Provádíme akreditované odběry a akreditované rozbory odpadních vod. Do odpadních vod se řadí například: voda z čističek odpadních vod (ČOV), voda z provozů, voda z Lapolů (odlučovačů ropných látek), voda z usazovacích nádrží apod.

Rozbory a analýzy odpadních vod provádíme pro soukromé majitele domácích čističek odpadních vod (ČOV), pro obecní účady provozující obecní ČOV anebo pro podniky a firmy využívající ČOV ve svém areálu.

Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Proč provádět rozbory odpadních vod? Vypouštění odpadní vody do povrchové nebo podzemní vody musí být v souladu s vodním zákonem 254/2001 Sb.. Pro vypouštění musí existovat povolení k nakládání s vodami, které vydává příslušný vodoprávní úřad a které je časově omezené. Součástí rozhodnutí o nakládání s vodami bývá i povinnost sledovat vlastnosti odpadní vody. To se zajistí určitou četností a způsobem odběru odpadní vody a stejně tak i rozsahem požadovaných analýz či rozborů odpadních vod.

Pokud máte domácí ČOV (čističku odpadních vod) potřebujete čas od času zajistit rozbor odpadní vody, anebo zoptimalizovat chod čističky. V takovém případě jsou pro Vás naše laboratoře ideálním řešením.

Nejčastěji sledovanými parametry bývá CHSK – chemická spotřeba kyslíku, BSK – Biochemická spotřeba kyslíku, NL – nerozpuštěné látky sušením při 105 °C, RAS – rozpuštěné látky žíhané při 550 °C, TOC – celkový organický uhlík, C10-C40 – ropné látky stanovené plynovou chromatografií, NEL – ropné látky spektrofotometricky, Pcelkový – celkový Fosfor, Ncelkový – celkový dusík, AOX – chlor vázaný v organických látkách Akreditované rozbory odpadní vody objednávejte zde!
Provádíme rozbory především pro soukromé osoby, i když ty nejsou povinny provádět sledování vody v domácích bazénech.

Pokud máte domácí bazén, s úpravnou vody a používáte chlor nebo brom, potom by vás mělo především zajímat kolik máte ve vodě amoniaku resp. ammonných iontů NH4+ (ty tvoří reakcí s chlorem zdraví škodlivý chloramin). Amoniak se do bazénu dostává např. z potu (kožní bakterie např. rozkládají močovinu na amoniak). Dále by vás mělo zajímat na kolik máte bazén znečištěný organickými látkami, jelikož ty s chlorem reagují a mohou vytvářet různé chlorované zdraví škodlivé sloučeniny.

Zásadní je, nemít bazén přechlorovaný a držet správné pH, jelikož, pokud jsou dodrženy správné koncentrace chloru a voda není příliš kyselá, potom jsou zdravotní rizika spojená s reakcemi chloru částečně minimalizována. Koncentraci chloru i pH a tím správné nastavení úpravny vody by bylo dobré dvakrát za sezónu ověřit laboratorním testem. Organické látky (vyjádřené parametrem celkový organický uhlík - TOC) jsou dobré ukazatele funkčnosti úpravny vody, ale nejsou to absolutní minimum, které by si měl majitel bazénu sledovat. Dále by bylo dobré znát množství trihalometanů v bazénu, což už je nežádoucí produkt reakce chloru.

Co se v chlorovaném bazénu děje:

Přípravky na bázi Chloru či Bromu svými antimikrobiálními účinky zabíjí bakterie a řasy. Jelikož je bazénová voda komplexní matrice, do které jsou průběžně přidávány různé přírodní a člověkem vytvořené organické látky pocházející z různých krémů, olejů, potu, desinfekce apod. Chlor či Brom s takovými látkami reagují a tvoří nežádoucí produkty DBPs. Bromované organické látky jsou dokonce více toxické než ty chlorované. DBPs tzv. vedlejší produkty dezinfekce byly označeny za mutagenní a rakovinotvorné látky. V bazénech jich bylo nalezeno přes sto druhů. Hlavním zástupcem jsou trihalometany [zdroj: Manasfi et al., Int J Hyg Environ Health., 2017 ].

Ve veřejných bazénech se běžně sledují parametry dané vyhláškou č. 238/2011 Sb., tj. především mikrobiologické ukazatele. Vyhláška se nevztahuje na soukromé domácí bazény.

Dle vyhlášky se sledují a dělají rozbory přírodních i umělých koupališť. Bazény se dále člení na plavecké ≤ 28°C, koupelové >28°C, brouzdaliště apod. Pro provozovatele koupališť je důležité dodržet hygienické limity.

Co sledujeme? Střevní bakterie v přírodních koupalištích (E. Coli a střevní enterokoky). V umělých koupalištích se navíc sleduje i bakterie Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Legionella spp.. Z fyzikálně chemických parametrů se sleduje pH, celková organický uhlík (TOC), dusičnany, volný a vázaný chlor, ozón a redox potenciál. Některé fyzikálně chemické testy se provádí přenosnými analyzátory přímo u bazénu.
Analýzu či rozbor vody z akvárií nejčastěji provádíme na tyto parametry: pH, amoniak NH3, amoniakální dusík NH3-N, celkový dusík TN, dusitany NO2-, dusičnany NO3-, alkalinita a celková tvrdost.

Dusitany (>10mg/l) a amoniak (>0,02 mg/l) jsou pro ryby toxické. Amoniak je toxický podstatně více než dusitany. Nicméně, s klesajícím pH vzniká z dusitanu NO2- nedisociovaná kyselina dusitá HNO2, která volně prochází žábrami a váže se na hemoglobin, resp. oxiduje v hemoglobinu Fe2+ na Fe3+ za vzniku methemoglobinu, který má zvýšenou afinitu ke kyslíku a odmítá ho tedy uvolnit v cílových tkáních. Dochází k tzv. hypoxii tkání, zjednodušeně řečeno k přidušení z nedostatku kyslíku. Akvaristé tento jev nazývají Brown blood disease. Bakterie v akváriu pomáhají oxidovat amoniak na oxidy dusíku. Rostliny v akváriu pomáhají vázat oxidy dusíku.

Tvrdost vody obecně záleží na obsaženém množství iontů vápníku Ca2+ a hořčíku Mg2+ a jejich solí. Vodní kámen jsou především uhličitany vápníku a hořčíku. Uhličitany lze převařením vysrážet a vodu změkčit, sírany a chloridy těchto iontů nelze převařením odstranit. Tvrdá voda může poškodit ledviny u ryb, které jsou zvyklé na měkkou vodu. Na druhou stranu tvrdá voda udržuje lépe pH, díky vyšší pufrační kapacitě.

Jak odebrat vzorek vody pro rozbor pitné vody? Podívejte se na návod.

Rozbory zeminy

V analytické laboratoři GEOtestu provádíme akreditované rozbory zemin jak za účelem zjištění míry znečištění škodlivými látkami např. u výkopových zemin ze staveb, starých ekologických zátěží, tak za účelem zjištění kvality půdy např. pro zemědělce.

Nejčastěji akreditované rozbory zemin provádíme pro stavební firmy, zahrádkáře, společnosti zabývající se ekologickým servisem, zemědělce, obce a stát.

Zeminy a výkopové zeminy bývají často kontaminovány těžkými kovy, různými solemi, organickými polutanty jako ropné látky, polyaromatické uhlovodíky, zbytky pesticidů a herbicidů, PCB a dalšími.

Nejvíce požadovaným rozborem je rozbor dle přílohy 10.1 a 10.2 vyhlášky 294/2005 sb. Jedná se o stanovení souboru anorganických a organických parametrů včetně ekotoxicity. Provádíme také akreditované odběry. Výsledné akreditované rozbory potom naznačí, zda je možné ukládat nadbytečnou zeminu na terén.

Rozbor zeminy napoví pokud:

Hledáte možnost použití výkopových zemin na úpravy terénu. To se stanovuje podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., přílohy č. 11, bodů č. 1-3 parametry, uvedené v tabulce č. 10.1 (vybrané kovy a organické látky) a ekotoxicity podle tabulky 10.2 nebo 10.4, přílohy č. 10, vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Potřebujete určit typ skládky k uložení výkopových zemin na skládku příslušné skupiny. Rozsah rozborů se stanovuje podle vyhlášky č. 294/2005 Sb., přílohy č. 4, bodů č. 5-7 ukazatele jednotlivých tříd vyluhovatelnosti, uvedené v tabulce č. 2.1 (vybrané kovy, DOC, fenoly, chloridy, fluoridy, sírany, rozpuštěné látky, pH), přílohy č. 2, vyhlášky č. 294/2005 Sb. U zemin, určených k uložení na skládku S-IO (inertní odpady), se kromě třídy vyluhovatelnosti stanovuje ještě obsah vybraných organických látek v sušině (BTEX, uhlovodíky C10-C40, PAU, PCB a TOC) podle tabulky č. 4.1, přílohy č. 4, vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Zjišťujete obsah rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. V analytické laboraotři GEOtestu zjišťujeme preventivní i indikační hodnoty rizikových prvků a látek v zemědělské půdě. Vše je dáno vyhláškou č. 153/2016 Sb. o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

Nejběžněji stanovené parametry:

Kovy (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn)

Nekovy (celková síra, dusík, fosfor)

Celkový organický uhlík – TOC

Organické parametry:

  • Extrahovatelné organické halogenidy (EOX)
  • Polyaromatické uhlovodíky (PAH, PAU)
  • Polychlorované bifenyly (PCB)
  • Organochlorované pesticidy (OCP, tj. DDT a HCH)
  • Chlorované uhlovodíky (ClU)

Rozbory odpadů

V akreditované analytické laboratoři GEOtestu provádíme rozbory odpadů. Tyto akreditované rozbory jsou do značné míry definovány platnou legislativou, především vyhláškou č. 294/2005 Sb. Tato vyhláška určuje kritéria hodnocení odpadů, podle kterých lze rozhodnout, na jakou skládku lze odpad uložit, případně zda je možné jeho využívání na úpravy povrchu terénu. Analytická laboratoř GEOtestu provádí akreditované rozbory na hodnocení odpadů v celém rozsahu analýz, požadovaných legislativními předpisy.

Naše zákazníky zajímá

Lze využít odpad na povrch terénu?
Využití odpadů na povrch terénu se řídí přílohou č. 11 vyhlášky č.294/2005 Sb. Stanovují se parametry dle příloh 10.1 a 10.2, případně 10.4.
Na jakou skládku lze uložit odpad?
Pokud je odpad povoleno ukládat na skládku, což znamená, že není uvedený v příloze č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., potom se provádí pro určení vhodné skládky stanovení třídy vyluhovatelnosti podle tabulky č. 2.1, přílohy č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. U odpadů, určených k uložení na skládku skupiny S-IO (inertní odpad) musí být navíc provedeny rozbory podle tabulky 4.1, přílohy č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Vyloučení nebezpečných vlastností odpadů.
Provádíme analýzy podle přílohy č. 1, vyhlášky č. 94/2016 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů: Nebezpečná vlastnost HP 14 – ekotoxicita. Provádí se stanovení ekotoxicity podle tabulky č. 1.1 nebo 1.2 Nebezpečná vlastnost HP 15 - Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování. Provádí se stanovení vybraných ukazatelů ve výluhu (pH, rozpuštěné látky, fluoridy, vybrané stopové kovy, jednosytné fenoly).

Rozbory agresivity prostředí

Rozbory vody a zeminy pro stanovení stupně vlivu prostředí na stavební konstrukce

 

Jedná se o rozbor vybraných fyzikálně chemických vlastností vody nebo zeminy, které určují stupeň vlivu okolního prostředí (tzv. agresivitu) vůči stavebním materiálům, tj. vůči betonu a oceli. Vliv chemického působení okolního prostředí na beton se stanovuje dle normy ČSN EN 206-1, kde jsou v tabulce 2 stanoveny mezní hodnoty vybraných chemických charakteristik (pH, vodivost, rovnováhy CO2, agresivní formy oxidu uhličitého, Cl, NH4+, Mg2+ atd.). Stupeň agresivity vody nebo zeminy je pak stanoven podle nejvyšší hodnoty z jednotlivých chemických charakteristik. Pokud jsou dvě nebo více charakteristik stejného stupně, pak je potřeba použít nejbližší vyšší stupeň. V některých případech může být zapotřebí speciální studie ke stanovení příslušných opatření, např. pro vysokou rychlost proudění nebo chemicky znečištěnou vodu. Obdobně vliv chemického působení okolního prostředí na beton a ocel se stanovuje dle ČSN 038375, kde jsou v tabulkách 1 a 2 stanoveny mezní hodnoty vybraných chemických charakteristik (vlhkost, celková síra, chloridy, sírany, pH a kyselost).

Stanovený stupeň agresivity prostředí pak určuje požadavky na betonovou směs, resp. stanovuje se podle něj receptura pro výrobu betonu.

Analytická laboratoř GEOtestu disponuje odborníky na inženýrskou geologii a geofyziku. Jsme tedy schopni doplnit výsledky zkoušek o stanovisko odborníka.

Označení vlivu prostředí: stupeň vlivu prostředí bez nebezpečí koroze nebo narušení X0; s nebezpečím koroze vlivem karbonatace (XC1-XC4); s nebezpečím koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody (XD1-XD3); s nebezpečím koroze vlivem chloridů z mořské vody XS; při chemickém působení XA1-XA3

Rozbory kompostů

Komposty a bioodpady

Kompost je organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky
a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.

V naší analytické laboratoři GEOtestu, a.s. provádíme akreditované rozbory kompostů a bioodpadů. Rozsah analýzy závisí na původu a plánovaném využití kompostu a bioodpadu. Vyhláška č. 341/2008 Sb. a z ní plynoucí požadavky jsou do určité míry nadřazená ostatním vyhláškám a normám, pokud ostatní normy ještě nerozšiřují požadavky uvedené ve vyhl. č. 341/2008 Sb.

Např. obecní kompost na obecní zeleň nebo kompostárna zpracovávající méně než 150 t/rok. V případě, že provozovatel kompostárny kompost neprodává a využívá ho při svých dalších činnostech (např. zakládání veřejné zeleně), nemusí kompost registrovat.
Potom se stanovuje obsah vybraných prvků v mg/kg sušiny (Cd, Pb, Hg, As, Cr, Cu, Mo, Ni a Zn) dle přílohy č.1 vyhlášky č. 474/2000 Sb., limitní údaje uvedené v bodě 2.
Pokud je materiálový výstup ze zařízení (kompostárny) nabízen k prodeji jako hnojivo, jde o výrobek a řídí se příslušnou legislativou (zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb. a vyhláška č. 474/2000 Sb. a 341/2008 Sb. v aktuálním znění). V tomto případě je nutno výstup ze zařízení registrovat na ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Pro registraci je zapotřebí mít k dispozici rozbor produktu (hnojiva). Pro analýzu průmyslových kompostů za účelem registrace platí ČSN 46 5735 – stanovované parametry jsou sušina (vlhkost), spalitelné látky, pH, nerozložitelné příměsi, celkový dusík, poměr C:N, stopové kovy (Cd, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, Zn, As, Hg). Norma platí pro výrobu, zkoušení, dodávání a užívání kompostů vyráběných průmyslovým způsobem a používaných jako organické hnojivo. Za průmyslový kompost podle této normy se považuje organické hnojivo vyráběné mícháním a biologickým zráním různých látek, obsahujících rozložitelné organické látky a rostlinné živiny. Norma uvádí nejvyšší přípustná množství sledovaných látek, které mohou obsahovat suroviny do těchto kompostů a dále znaky jakosti kompostů podle této normy a současně nejvyšší přípustná množství sledovaných látek v mg.kg-1 vysušeného vzorku pro dvě třídy kompostů. Pravidelně, tj. provádět rozbory 1-12 krát ročně, je potřeba plnit požadavky dle vyhl. č. 341/2008 Sb., tj. stopové kovy (As, Cd, Crcelk., Cu, Hg, Ni, Pb, Zn), PCB, PAU, nerozložitelné příměsi > 2 mm, AT4 (test respirační aktivity) a dále mikrobiologický rozbor. Četnost rozborů závisí na velikosti provozu.
Požadavky na kvalitu výstupů z těchto zařízení stanoví příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Na základě výsledků hodnocení se výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů zařazují do skupin, odpovídajících jednotlivým způsobům materiálového využití upravených bioodpadů, uvedených v příloze č. 6. Limitní hodnoty koncentrací cizorodých (rizikových) látek a prvků ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů jsou stanoveny v tabulce č. 5. 1. přílohy č. 5. Stanovují se vybrané stopové kovy (As, Cd, Crcelk., Cu, Hg, Ni, Pb, Zn), PCB, PAU, nerozložitelné příměsi > 2 mm a AT4 (test respirační aktivity). Pro stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu (rekultivační kompost) se navíc stanovují znaky jakosti (v % hmotnostních) – vlhkost, spalitelné látky v sušině vzorku, celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek, poměr C:N, nerozložitelné příměsi a pH. Pro stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu (rekultivační digestát) se navíc stanovují znaky jakosti (v % hmotnostních) – vlhkost, celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek a pH. Kontrola účinnosti hygienizace: provádí se na základě sledování indikátorových mikroorganismů, jsou uvedeny v tabulce č. 5. 4. Sledují se Salmonella spp., termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky. Stanovuje se u pěti vzorků.

Rozbory sedimentů

Sediment je usazenina, složená z částic pevných látek, které se vlivem gravitace usadily na dně umělého (např. bazén, sedimentační nádrž) nebo přírodního prostoru (koryto řeky, jezero). Sediment může být tvořen jakoukoliv látkou, která může být v přírodě přenesena větrem nebo vodou. Sedimenty mohou být přírodního původu (spraše, písky, štěrky), nebo antropogenního původu (kaly z ČOV, sedimenty umělých nádrží).

Jaká je praxe nakládání se sedimenty?

Sedimenty přírodního původu tvoří cenné stavební suroviny, jsou využívány jak bez úpravy (násypy, zásypy, terénní úpravy), nebo jako suroviny (spraše na výrobu cihel, sklářské písky). Antropogenní sedimenty se nejčastěji používají na úpravy terénu, na zlepšení zemědělských půd, při vyšším obsahu organických látek při rekultivacích pozemků do svrchních rekultivačních vrstev, některé jsou používány i jako výchozí surovina při výrobě stavebních hmot (popílky, odpadní sádrovec).

Co se nejčastěji v analytické laboratoři GEOtestu u sedimentů sleduje

Pro využití sedimentů na zemědělské půdě se sledují parametry podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 257/2009 Sb. Před použitím na zemědělské půdě se musí stanovit obsah sledovaných látek i v půdě, na které mají být sedimenty použity, sledují se parametry podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. V případě podezření, že by mohl být sediment kontaminován i jinými, než sledovanými látkami (např. bakterie u kalů z ČOV), doplňuje se analýza o ekotoxikologické testy a sledování indikátorových mikroorganizmů podle tabulek č. 1 a 2, přílohy č. 4 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.

Při použití jako výchozí suroviny se sledují parametry, stanovené příslušnou ČSN EN pro tento stavební výrobek.

Pro využití sedimentů na úpravu terénu se sledují poodmínky podle bodu 6, přílohy č. 11, vyhlášky č. 294/2005 a parametry podle tabulky č. 10.3, přičemž obsahy škodlivin v sušině sedimentu nesmí nepřekročit nejvýše přípustné hodnoty v uvedené tabulce. Při překročení nejvýše 3 ukazatelů se dále hodnotí i ekotoxicita podle tabulky 10.2 nebo 10.4, přílohy č. 10, vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Rozbory kalů

Kal je směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod, anebo z čistíren odpadních vod.

Akreditované analytické laboratoře GEOtestu, a.s. provádí akreditované rozbory Kalů. Tyto akreditované rozbory jsou většinou přizpůsobeny požadavkům plynoucím z platné legislativy především vyhlášky č. 437/2016 Sb. v platném znění. Tato vyhláška určuje podmínky, za kterých je možno používat upravené kaly na zemědělské půdě.

Před použitím kalů na zemědělské půdě je podle § 4 a 5 vyhlášky č. 437/2016 Sb. požadováno stanovení koncentrací vybraných rizikových látek a mikrobiologických kritérií, uvedených v přílohách 2 až 4 této vyhlášky. Pokud se nejedná o kal z čistíren odpadních vod, zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu, mohou být podle § 12, odstavce 2 do 31. prosince 2019 na zemědělskou půdu použity upravené kaly kategorie I a II, nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedené v příloze č. 3 a vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce v případě kalů kategorie I nebo tabulce č. 2 přílohy č. 7 k této vyhlášce v případě kalů kategorie II.

– v půdě, na kterou mají být kaly použity, se podle přílohy č. 2 provádí stanovení vybraných stopových kovů (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn, Hg) a stanovení PCB a PAU
v mg.kg-1 v sušině. Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah, obsahy ostatních prvků extrakcí lučavkou královskou.

– v kalech, které mají být použity na zemědělské půdě, se podle přílohy č. 3 provádí stanovení vybraných stopových kovů (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn, Hg), AOX, PCB a PAU
v mg.kg-1 v sušině.

– mikrobiologická kritéria pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě uvádí příloha
č. 4, stanovuje se Salmonella spp. a Escherichia coli nebo enterokoky.

– mikrobiologická kritéria pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě v přechodném období do 31. prosince 2019 uvádí příloha č. 7, tabulky č. 1 a 2. Pro kaly kategorie I. je prováděno podle tabulky č. 1 stanovení Salmonella spp., termotolerantních koliformních bakterií a enterokoků, pro kaly kategorie II. podle tabulky č. 2 stanovení termotolerantních koliformních bakterií a enterokoků.

Kromě analýz kalů za účelem jejich využití na zemědělské půdě se v laboratořích GEOtestu provádějí analýzy kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu. Rozsah analýz je stanoven v části 4, bodu 2, přílohy č. 10, vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. V kalech se zjišťuje obsah rizikových prvků (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek) a stanovuje pH, sušina a organické látky.

Rozbory dle vyhlášky

Akreditované rozbory dle vyhlášek a norem

Pokud si nejste jistí, jaký rozbor potřebujete, potom by vám mohl pomoci následující seznam, ve kterém jsou nejčastěji prováděné akreditované rozbory laboratoří GEOtestu rozřazeny podle platných vyhlášek a norem.

  • Vyhláška č. 252/2004 Sb. – krácené a úplné rozbory pitné vody
  • Vyhláška č. 294/2005 Sb. – ukládání na terén, příloha 10.1 a 10.2 (ekotoxicita), případně 10. 3 (Sedimenty) a 10.4
  • Vyhláška č. 294/2005 Sb. – třída vyluhovatelnosti podle tabulky č. 2.1 přílohy č. 2
  • Vyhláška č. 294/2005 Sb. – inertní odpady tab. č. 4.1 příloha č.4
  • Vyhláška č. 94/2016 Sb. – hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
  • Vyhláška č. 257/2009 Sb. – příloha č. 1 a č.4, použití sedimentů na zemědělské půdě
  • Vyhláška č. 153/2016 Sb. – Obsah rizikových látek v zemědělské půdě
  • Vyhláška č. 437/2016 Sb. – Používání upravených kalů na zemědělské půdě
  • Vyhláška č. 423/2001 Sb. – kontrolní analýza přírodního léčivého zdroje minerální vody
  • ČSN 03 8375 – působení okolního prostředí na ocel
  • ČSN EN 206-1 – působní okolního prostředí na beton
  • ČSN EN 1008 – rozbor záměsové vody do betonu
  • Vyhláška č. 428/2001 Sb. – monitorovací rozbor surové a vyrobené vody
  • Vyhláška č. 20/2002 Sb. – měření jakosti odebírané povrchové vody